Problematika ptáků poraněných elektrickým proudem
CO DĚLÁME PRO PŘÍRODU MY?
Sloupy elektrického vedení jsou pro ptactvo často smrtelně nebezpečné
PROBLEMATIKA PORANĚNÍ ELEKTRICKÝM PROUDEM
Sloupy elektrického vedení jsou pro ptactvo často smrtelně nebezpečné. Jen v roce 2019 jsme se v Záchranné stanici Pavlov starali o 33 popálených ptáků a v roce 2020 jsme řešili na třicítku případů. Pomoci při řešení tohoto závažného problému může každý, stačí, když nahlásíte případy úmrtí dravců nebo jiného ptactva a upřesníte danou lokalitu.
O nebezpečí se dlouhá léta mluvilo, průlom přišel v roce 2015. Zajistili ho pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, když se společně s ornitology vydali na terénní průzkum linek vysokého napětí a následně začali jednat s energetiky.
„Do začátku listopadu 2020 jsme ve stanici přijali 27 převážně popálených dravců, nejčastěji šlo o poštolku, ve dvou případech o káně lesní, ale ošetřovali jsme i holuba domácího nebo kalouse ušatého. Ti všichni se popálili na sloupech vysokého napětí. V krajině jsou typy sloupů, které jsou velmi nebezpečné. Pokud pták na takový sloup dosedne, dojde k elektrickému výboji, který pro ptáka znamená smrt nebo trvalý handicap, jež často znemožňuje návrat do volné přírody,“ vysvětluje ředitel záchranné stanice v Pavlově Zbyšek Karafiát a přidává prosbu. „Pokud víte o sloupech, kde ptactvo bohužel často nachází smrt, prosím upozorněte na konkrétní místo kolegy z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, kteří všechny údaje o nalezených ptácích shromažďují, evidují a data předávají právě energetikům." „Pro nahlášení potřebujeme tři základní údaje - přesnou lokalizaci, ideálně souřadnice, fotku sloupu a fotku uhynulého ptáka„ upřesňuje Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Správa CHKO Žďárské vrchy, který se profesně problematice úhynu ptáků v souvislosti s elektrickým vedením dlouhodobě věnuje.
Elektrické stožáry jsou nebezpečné pro všechny druhy ptactva, závažnější je však situace v případě ohrožených nebo dokonce kriticky ohrožených druhů, jakými jsou například sokol stěhovavý, raroh velký, orlovec říční, luňák červený nebo všechny druhy orlů. Často na sloupech nebo spíše pod nimi najde smrt káně, straka, poštolka, holub, jestřáb, výr, krkavec nebo oba druhy čápů.
ÚSPĚCH OCHRÁNCŮ PŘÍRODY
Aby bylo možné co nejvíce snížit počet úrazů ptáků na linkách vysokého napětí, je důležitý terénní monitoring. Jeden takový začal po celé ČR zhruba před pěti lety s cílem vyhodnotit účinnost prvků instalovaných k ochraně ptáků na desítkách typů sloupů. Výzkum se podařilo dokončit a jeho výstupy, především metodické pokyny, které stanovují, jaký typ konstrukcí je možné při stavbách a rekonstrukcích sloupů používat, výrazně přispívají k postupnému vyřešení celé situace. „Pro nově budovaná či rekonstruovaná vedení se dnes již používají výhradně sloupy, které jsou pro ptáky bezpečné, problémem zůstává zhruba 750 tisíc sloupů postavených v minulosti. Energetici mají pochopení, jednání dlouhodobě probíhají, je to složitější proces, ale aktuálně to vypadá, že do roku 2035 bude reálné, že problém s nebezpečným vedením vyřešíme,” pochvaluje si Václav Hlaváč a s reálným pohledem na věc zdůrazňuje, že by ekonomicky ani technicky nebylo možné po distributorech požadovat, aby situaci vyřešili do roka. Do té doby, pokud nebezpečný sloup objevíte, můžete ho pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky nahlásit.
„Na Vysočině je odhadem několik stovek nebezpečných sloupů. Máme od energetiků slíbeno, že pokud shromažďované údaje v konkrétní oblasti prokáží vysokou mortalitu, nejnebezpečnější sloupy zajistí přednostně,” doplňuje Václav Hlaváč.
ZAJÍMAVOSTI Z REALIZOVANÉHO MONITORINGU LET 2015 A 2016
Monitoring ukázal, že jediným sloupem s nulovou mortalitou je typ Pařát III s bidlem. Naopak jako jednoznačně nejrizikovější se ukázaly příhradové sloupy s podpěrnými izolátory, zvláště pokud jsou použity jako sloupy rohové nebo odbočovací. Výpočtem ochránci přírody zjistili, že v roce monitoringu uhynulo na linkách vysokého napětí minimálně 117 tisíc ptáků. Nejčastější obětí bylo káně lesní (35 % z celkového počtu 1 326 objevených uhynulých ptáků).
Jen za letošní rok Záchrannou stanicí Pavlov prošlo na 900 zvířat. Přitom přes 50 % z nich se úspěšně vrací do volné přírody.
Více informací: Ing. Zbyšek Karafiát, Ph.D., ředitel Záchranné stanice Pavlov, tel.: 734 309 798 Ing. Václav Hlaváč, ředitel RP Správa CHKO, zoologie, tel.: 602 205 590
Poštolka sedící na sloupu elektrického vedení.
Straka obecná sedící přímo na drátu. Foto: ilustrační, Pixabay.com
Poštolky, o které jsme pečovali ve stanici. První má popálený pařát a druhá popálené pravé křídlo.
Máte dotaz?